Po pěti hodinách ve vlaku jsme na Ramzové díky dokonalé organizaci stihli vyložit všechna naše zavazadla včetně lyží a po rozdělení batohů a tašek na chatě "U lanovky" jsme s malým překvapením zjistili, nejen že nám žádné zavazadlo nechybí, ale ani nepřebývá. Na půl druhou jsme měli připravený oběd v restauraci Max, která se nacházela přímo pod sjezdovkou 30 metrů od naší chaty. Výběr z více než šesti jídel, tří polévek a několika salátů na nás udělal velký dojem a nutno podotknout, že celý týden vařili skvěle. Po obědě jsme si chvíli odpočali, vybalili a zbytek odpoledne jsme strávili hrátkami ve sněhu a prohlídkou Ramzové, která nás po dvou letech přivítala několika novými vleky.

V neděli po snídani jsme vyrazili na sjezdovku a během dopoledne jsme rozdělili děti podle výkonnosti do družstev. Celý den byla mlha, ale sněhu kolem půl metru, takže se lyžovalo dobře. Veteráni Pavla, Aneta, Kid, Petrk, Robert, Lenka, Dominika a Lucka pod vedením Vladěny jezdili nahoře na kotvě, ostatní zatím dole na pomě. V poledne jsme šli na oběd a do dvou hodin byl polední klid. Od dvou do půl páté jsme lyžovali, v šest jsme večeřeli a pak se přesunuli do bistra Pohoda, kam jsme chodili na snídaně a kde jsme večer hráli hry. V neděli jsme začali tichou poštou, protože Jirka potřeboval nutně něco sdělit Vlaďce, která seděla vlevo vedle něho, ale z nějakého důvodu to radši pošeptal do ucha sousedovi po pravici. Pak jsme hráli čísla - bylo to docela těžké, protože nás bylo dvacet devět a uznejte sami: říkat rychle za sebou osmnáct osmnáct, dvacet devět dvacet devět a nesplést se, to už vyžaduje velké soustředění. Na závěr jsme byli všichni několikrát za sebou "povražděni" při mrkané. Naštěstí nás všechny před smrtí zachránila druhá večeře - měli jsme rybičkovou pomazánku.

Pondělí nás přivítalo jasnou oblohou a svítícím sluncem; tohle krásné počasí nám vydrželo celý týden, zkazilo se až v sobotu při odjezdu. Kája s Vendulkou, které byly poprvé v životě na lyžích, strávily pondělí i úterý na cvičném svahu s Lendulkou. Trpaslíci Andrejka, Kamilka, Kuba a Anetka jezdili s Jirkou a Vlaďkou na "Šmoulovi", což byla malá poma a Borci Bára, Honza, Ryba, Štěpán, Andulka, Tereza, Ondra, Sušenka a Veronika pod vedením Pavla a Bohouše vyjeli dvousedačkou na Černavu a jezdili na kotvě. V úterý ráno jsme se bohužel museli rozloučit se Štěpánem, který onemocněl a protože s ním byla Vlaďka u doktorky, která doporučila izolaci od ostatních dětí, musel odjet domů.

Ve středu večer byla v Pohodě diskotéka, kde jsme nemohli chybět a navíc jsme museli společně oslavit čtvery narozeniny a odměnit Pavlu za pět účastí na našich táborech hvězdou. Chyběla jen Vlaďka, protože musela do práce, ale navíc přijel konečně uzdravený Tomáš. Jako první dostala Pavla od Jirky hvězdu a pak přišla chvíle pro gratulaci všem oslavencům: Andrejce, Honzovi, Lucce a Lendulce. Jirka jim předal jménem Venanga přání a Vladěna dort. Po sfouknutí imaginárních svíček, které se projevilo zhasnutím světla nad barem, se oslavenci ujali rozkrájení nádherného třípatrového dortu a všichni jsme si na něm pochutnali. Pak už se jen tančilo a na Mašinku přišli na parket úplně všichni.

Ve čtvrtek už Trpaslíci lyžovali tak dobře, že si troufli vyjet za pomoci Veteránů dvousedačkovou lanovkou na Černavu a sjeli si celou dlouhou sjezdovku. Vzájemná pomoc mezi staršími a mladšími dětmi ostatně fungovala během celého lyžařského výcviku. Protože s námi bylo hodně malých holčiček, mohly pomáhat těm starším (které to někdy nezvládaly) najít rukavice, pořádně se obléct do zimy nebo zapnout přezkáče.

Pátek byl posledním lyžovacím dnem a snažili jsme si ho pořádně užít. Borci si udělali z hůlek slalom, který bravurně projížděli, holky Veteránky pilovaly poslední chybičky ve svém paralelním slalomu v pěti a Trpaslíci sjížděli svah mašinkou. Naštěstí bylo v Ramzové dost vleků, takže když se hlavně odpoledne tvořily u dvousedačky fronty (v nichž převažovali Poláci), pořád jsme měli k dispozici pomy, kde fronty tvořily jen děti ve žlutých vestičkách. Většinou to byly naše děti, ale ve žlutých vestičkách, které od nás okopírovala, jezdila i místní lyžařská škola. Když jsme se v pátek vrátili z lyžování, museli jsme hned začít balit, protože večer jsme chtěli jít na závěrečnou diskotéku. DJ pouštěl stejné hity jako ve středu a parket byl skoro pořád plný. Tancování jsme přerušili jen jednou a to abychom dětem rozdali diplomy za lyžování, které si určitě zasloužily; pokroky na svahu byly znatelné u všech.

V sobotu ráno jsme rychle dobalili pyžama a kartáčky a vyklidili pokoje. Všechnu bagáž jsme uložili do garáže a odešli na snídani. Původně jsme měli v plánu jít dopoledne ještě ven, ale počasí nám to nedovolilo - bylo zataženo, sněžilo a foukal silný vítr, takže jsme nakonec byli rádi, že jsme mohli zůstat po snídani v Pohodě. Jedině Kuba celé dopoledne proležel na chatě, protože stejně jako Štěpán onemocněl. Po obědě jsme odnosili batohy a lyže na nádraží a čekali na vlak v čekárně. Protože má rychlík na Ramzové stát jen minutu, zorganizovali jsme nakládací týmy tak, abychom bagáž naložili co nejrychleji a podařilo se nám čas stlačit pod pět minut. Do Prahy jsme dojeli načas v 18.47 a odevzdali neporušené děti čekajícím rodičům.

Lendulka