Letní tábor Venango 2003 byl jubilejní, protože to byl v pořadí DESÁTÝ letní tábor, který jsme pořádali. První letní tábor o. s. Venango se konal v roce 1994 a za ta léta jsme měli na co vzpomínat - kolik dětí, vedoucích a kamarádů prošlo všemi deseti tábory; kolik táborových her bylo připraveno, kolik kilometrů bylo po celých jižních Čechách naježděno, kolik písniček zaznělo u mnoha táboráků, kolik buřtů snědeno, kolik her v lese i na louce bylo odehráno, kolik vody z rybníků vystříkáno… S výčtem všech zážitků by se dalo pokračovat ještě dlouho.

   Abychom si oslavy vychutnali, rozdělili jsme je na dvě části. Na stavění tábora poslední červnový víkend jsme pozvali kamarády, přátele a příznivce, kteří Venangem prošli nebo nám pomáhali a večer při táboráku a pečení buřtů jsme společně zavzpomínali na nelehké začátky.

   S dětmi na táboře se vyvrcholením oslav 10. letního tábora stal obrovský táborák, jehož jednotlivá patra představovala každého z devíti aktivních členů Venanga. Délka polen odpovídala výšce toho kterého vedoucího a patra byla samozřejmě postavena od nejdelšího po nejkratší.

   Slavnostní oheň byl podpálen v sobotu 12. 7. po desáté hodině večer. Rozhořel se nádherně, už po pěti minutách se pro obrovský žár nedalo v jeho blízkosti pobývat a všichni jsme se přesunuli až ke stanům. Brzy dosahovaly plameny do výšky totemu a později ho o dobrý metr přesáhly. Hejna jisker stoupala k noční obloze a byla pro nás tím nejkrásnějším přírodním ohňostrojem. Byla to nádherná podívaná - opravdu velkolepá oslava nejmohutnějším táborákem, jaký kdy Venango zažilo.

   Asi po hodině už bylo možné si kolem ohně sednout, ale ohněstrůjce Vladěna se stejně notně zapotil, když shazoval ohořelá polena. Tu noc už se na oheň nemuselo přikládat, hořel až do nedělního rána.

A co celotáborová hra?

   Na začátku druhého týdne přijeli Trpaslíci a tábor byl kompletní. V úterý při zahajovacím slavnostním táboráku se objevila v lese světla - inu nezbylo než se tam jít podívat. Našli jsme potrhaný deník, z něhož bylo patrné, že se nacházíme v troskách nějakého rozbitého stroje. Pilot psal v deníku o aktivačních klíčích, které se nám druhý den po setmění podařilo v okolí najít a když jsme je ještě večer všichni správně nastavili, ráno jsme zjistili, že jsme se přesunuli v čase. Na louce za táborem se objevil Olympský sloup, který stál na stejném místě loni - tedy v roce 2002. Podle zprávy jsme odpoledne navštívili boha Neptuna, který nám uložil vyrobit lodičky. Všechny oddíly šly hledat borovou kůru, ze které se lodičky dělají nejlépe, ale abychom našli pro každého dostatečně velký a hlavně silný kus, museli jsme prochodit velkou část lesa.

   Protože jsme objevili stroj času a podle všeho jsme ho uměli pomocí aktivačních klíčů, které jsme nosili na krku, i ovládat, rozhodli jsme se, že toho využijeme a postupně se podíváme do všech devíti předešlých letních táborů Venanga.

   Mimo jiné jsme byli znovu na Velikonočním ostrově z roku 2000, a proto jsme oslavili Velikonoce. Po Venango týmech jsme si na ohni uvařili vajíčka, která potom děvčata nazdobila. Kluci upletli pomlázky, ozdobili je pentlemi a každý potom jemně vyplatil jednu holku a dostal vajíčko.

   Při cestě do roku 1994 jsme se byli podívat v Chýnovské jeskyni, kde jsme absolvovali netradiční prohlídku. Ale ještě předtím nám kamarád Franta postavil obrovskou houpačku v lese nad jeskyní, kde jsme se řádně pohoupali. Podle fotek to možná nevypadá až tak strašidelně, ale kdo tam byl, tak ví, že krok do prázdna z asi šestimetrové výšky (přestože je člověk jištěný a nemůže se mu nic stát) není žádná legrace.

   Vyřezané lodičky se hodily pro výlet do roku 1999, kdy jsme museli kvůli nepřizni počasí uspořádat závod loděk na suchu. V rámci hry jsme to zopakovali i letos. Závod spočívá v tom, že se na lodičku přiváže režná nit, jejímž namotáváním na klacík se lodička pohybuje.

Co všechno se ještě na LDT 2003 odehrálo?

   K jednomu sobotnímu obědu jsme společnými silami udělali borůvkové knedlíky. Dopoledne jsme šli na borůvky do lesa, kde každý musel nasbírat dva hrníčky a nebylo to zrovna lehké. Borůvky jsme svařili s cukrem a polévali jimi knedlíky, které vlastnoručně udělaly děti.

   Po večeři jsme dvakrát hráli Motýlky. Tato hra se hraje v lese, pokud možno v neschůdném terénu a úkolem každého hráče je sesbírat co nejvíc barevných papírků - motýlků. Je třeba se mít na pozoru před hlídači, protože pokud někoho chytnou, vezmou mu všechny motýlky.

   Na poslední pátek naplánovaly všechny oddíly celodenní výlet. Trpaslíci dojeli až do Ratibořských Hor a vraceli se přes Chýnov, Borci jeli na zříceninu Choustník a Veteráni si jeli prohlédnout Stádlecký most. Všichni jsme se večer sešli na večeři v hospodě v Dolních Hořicích.

Jaké byly puťáky?

Kdo byl s námi na táboře?