Ramzová nás přivítala modrou oblohou a více než metrem sněhu. Díky tomu, že jsme přijeli o hodinu dřív než loni, mohli jsme už první den po obědě a krátkém odpočinku vyrazit na svah. Letos s námi nejel žádný úplný začátečník, a proto rozdělení dětí do družstev bylo dílem okamžiku. Anetku s Viktorkou trénoval Pavel; Kačka, Petr, David, Klárka, Andulka, Láďa a Sušenka jezdili s Jirkou, Verčou, Vlaďkou a Lendulkou; Petrk s Vladěnou a Kájou se přidali k Veteránům - Pavle, Tomášovi, Robertovi, Lucce, Anetě a Kidovi.

  Počasí ze soboty nevydrželo a v neděli jsme se probudili do mlhy. Dopoledne menší děti jezdily na menším svahu na pomě, ale odpoledne už jsme všichni sjížděli celou dlouhou sjezdovku. Večer se všichni proměnili ve filmové herce, protože jsme natáčeli naučný instruktážní film o lavinách. Jirka ještě před večeří sepisoval obsazení všech rolí a jako režisér celé natáčení také řídil. Vzniklo dílo vysoké umělecké úrovně a tak nemohly chybět speciální efekty - vítr, sníh, lavina - ani parta záchranářů se psem, ukázněné i neukázněné turistky, poplašný zvon do mlhy, teploměr, mluvčí horské služby nebo kameraman, kaskadéři a klapka.

  V pondělí dopoledne jsme poznali, jak krásně se lyžuje bez front na vleky. Odpoledne jsme si vyjeli lanovkou na Šerák podívat se do chaty Jiřího, kde jsme v minulosti bydleli. Celý kopec se ale topil v mlze, takže z vyhlídky po okolí nic nebylo. Přes noc na úterý napadlo 30 centimetrů prašanu a my jsme měli výbornou příležitost naučit se, jak se jezdí v hlubokém sněhu. Bylo stále zataženo a sněžilo s přestávkami celý den. Po obědě jsme se rozloučili s Kájou a Evou, které musely odjet za povinnostmi do Prahy. Na večerní program byly připraveny oblíbené společenské hry. Hledali jsme kolíček, pátrali jsme po mafiánech v městečku Palermu anebo jsme se vytlačovali z Twisteru.

  Ani ve středu se počasí moc nezlepšilo, na Šeráku se válela mlha, ale občas jsme zahlédli mezi mraky sluníčko. V poledne nás opustili Verča, Vlaďka a Pavel, protože se také museli vrátit předčasně do Prahy. Odpoledne tak ubyly na sjezdovce oranžové vestičky. Po večeři jsme si zahráli na pátrače. Tři týmy mezi sebou soutěžily, komu se dřív podaří najít v pokoji ukryté obrázky z pexesa. Týmy hledající sportovce a hračky našly všechny kartičky, ale týmu hledajícímu psy, se dva někam zaběhli. Nakonec jsme pokoj prohledali společnými silami tak důkladně, že jsme oba zapadlé obrázky našli.

  Čtvrtek byl posledním lyžovacím dnem a proto jsme se ho snažili co nejvíc využít. Bylo poprvé od soboty krásně; ve středu večer nám totiž jako posily přijeli Lucka s Michalem a přivezli s sebou sluníčko. Bohužel hřálo až moc, takže sníh začal tát a byl pěkně mokrý. Odpoledními volnými jízdami jsme se s lyžemi na rok rozloučili.

  Na večer si program připravily Pavla s Anetou - hráli jsme obrázkový kufr, pak mrkanou a tichou poštu. Na závěr dostal každý diplom na památku a bonbóny jako odměnu za pokroky na lyžích. Protože to byl závěrečný večer, zrušili jsme večerku. Někdo se připojil k Vladěně a jeho písničkám, někdo hrál Twister nebo stále populární Palermo. Menší děti zalehly kolem jedenácté a ty vetší až k ránu.

  Ráno jsme po snídani zabalili a vydali se s první várkou batohů na nádraží, kde jsme je uložili do úschovny. Pak jsme si vyšli na krátkou procházku směrem k Petříkovu a cestou jsme se koulovali a stavěli sněhuláky. Když jsme se naobědvali, pobrali jsme zbytek věcí a šli jsme na nádraží. Kluci vynosili batohy z úschovy na perón a pak se plánovalo, jak se v co nejrychlejším čase nalodit do vlaku. Díky perfektní sehranosti nakládacích týmů jsme vlak zdrželi jen na 2 minuty a 15 sekund. Pětihodinová cesta odpoledne se všem zdála delší než ta sobotní ranní, ale nakonec jsme to přežili a vpořádku dorazili do Prahy.

Lendulka