Všechny fotky z tábora
Rok se s rokem sešel a zase už máme táboře.... A jaký že letní tábor Venango 2007, v pořadí již 14., vlastně byl?
Oproti loňskému byl studenější, deštivější a větrnější, ale na konci na puťácích jsme zažili takové tropy, které nepanovaly ani loni. Bohužel jsme tedy všichni nevyzkoušeli vodu v blízkém rybníčku, protože voda na koupání byla až po odjezdu Trpaslíků.
V celotáborové hře jsme se stali dobrodruhy pátrajícími v jihoamerickém pralese v toku Amazonky po uprchlých nebezpečných piraňách. Protože jsme procházeli neznámým územím ovládaným domorodými šamany, museli jsme se naučit obstarat si jídlo - sběrem borůvek, lovem divoké zvěře lukem a šípy a její následné úpravě nad ohněm, dorozumívat se šiframi a orientovat se v neznámém terénu. Jednomu šamanovi jsme museli přinést vzácné dinosauří vejce, pro které jsme se mohli vydat pouze v noci a vzít ho z hnízda vedle spícímu dinosaurovi. Další šaman na nás poslal zaklínadlo, které se nám podařilo překonat pomocí kouzelných bobulí a hned v další etapě jsme mezi sebou hledali nového šamana-učedníka. Fantazii v převlecích a různých scénkách se meze nekladly a děti se předvedly v různých komických i vážnějších variacích.
Prodírali jsme se neprostupnou džunglí, kde nás proti nebezpečným zvířatům ochránilo očkování v podobě sladké perníčkové pirani a na závěr jsme prováděli kouzla jako mágové, čarodějové, kouzelníci nebo šamani. Jak jsme si vedli v jednotlivých etapách, ukazovala velká nástěnka v jídelně, kam jsme si věšeli malé červené piraňky, které jsme dostávali za úspěšné splnění etap. Vítězové dostali tři pirani, druzí dvě a ostatní po jedné.
Uprchlé pirani jsem nakonec díky pomoci domorodých pátračů vystopovali těsně před ústím Amazonky do moře. Byly vyčerpané, ale přece jen se nedaly tak lehce chytit a ještě se pěkně mrskaly. Nakonec si ale každý odvezl jednu piraňu domů na památku.
Protože na vedlejší louce opět sídlil skautský oddíl, neobešel se tábor bez přátelského fotbalového utkání. Hrály se dva zápasy - starší a mladší děti a konečný stav byl 1:1. Vydali jsme se také na celotáborový pěší výlet, ale vaření oběda v kotlících nad ohněm na kopci nad táborem nám velmi zkomplikoval prudký déšť. Nakonec jsme ale horko těžko uvařili a těšilo nás pomyšlení, že to je určitě první a poslední nepovedené jídlo, protože Vlaďka, Pavla a Iva nám vařily výborně po celou dobu tábora, o palačinkách na rozloučenou ani nemluvě:-)
Cyklovýlety po okolí jsme tradičně zmapovali veškerá zajímavá místa - Dolní Hořice, Chýnov, Bradáčov, Tábor - Veteráni se tam podívali dokonce dvakrát. A Trpaslíci společně s Borci dokonce prozkoumali úplně novou trasu v lese, kde nikdo z nás ještě předtím nejel.
Děti si pro vedoucí připravili noční bojovku - nebojsu. Vedoucí na trase potkávali mrtvé duchy a strašidla, museli uhodnout hádanky, aby mohli projít dál, překvapil je hlídkující policista a dokonce i jeden z předních českých politiků :-(
Při slavnostním táboráku, který byl letos opravdu veliký, byla uděleny čtyři hvězdy - Matoušovi, Rybičkovi, Káje a Kubovi, jmenován jeden nový šerif - Pája a hned tři noví maršálové - Vlaďka, Ondra a Míša. Rada starších Venanga se tak rozrostla o čtyři nové členy. Při táborácích letos nehrál na kytaru jen Vladěna, ale sladké dřevo vytáhli i Jirka s Pavlem.
Mezi Trpaslíky byli letos hned tři předškoláci (Linda, Kačka, Šimon), kteří ale zvládli celý tábor podobně jako ostatní Trpaslíci, z nichž většina byla na táboře vůbec poprvé, s přehledem. Venango trojičky ve složení Veterán-Borec-Trpaslík fungovaly bezchybně celý tábor a starší děti rády poradily mladším, když si nevěděly rady.
Po odjezdu Trpaslíků a části Borců a Veteránů vyrazil zbytek tábora na puťáky. Borci s Kidem, Klárou a Petrkem jeli vláčkem z Obrataně do Jindřichova Hradce a první noc přespali v Třeboni. Veteráni s Jirkou a Lendulkou jeli přes Týn nad Vltavou do Českých Budějovic. Oba oddíly se druhý den sešly v kempu v Soběslavi a třetí den puťáku jely společně přes Borkovická blata a rybník Rytíř zpět do tábora. Puťáky se odehrávaly za tropických veder a proto jejich trasa vedla přes poledne kolem rybníka, kde se dalo trochu ochladit, odpočinout a přečkat největší vedra.
Tábor jsme zakončili ve středu po návratu z puťáků slavnostním táborákem. Čtvrteční dopoledne patřilo balení a úklidu tábora. V jednu hodinu jsme na kolech dojeli do Chýnova na náměstí do restaurace na oběd a pak už zbývala jen cesta vlakem domů do Prahy.
Lendulka
|