Jubilejní patnáctý tábor Venango začínal již 30. června, ale podle počasí na začátku bylo léto v plném proudu. V pondělí po příjezdu měli Veteráni netradiční náplň - museli si totiž postavit svoje stany. Díky rekordnímu počtu přihlášených dětí jsme museli nechat přidělat nové stany, abychom se všichni vešli; takže jich bylo celkem 30. I velrybu jsme měli zbrusu novou - starou nádrž na vodu v umývárkách nahradil nový barel i s novou konstrukcí.

  Protože bylo teplo, hned druhý den jsme vyzkoušeli vodu v obou blízkých rybnících - v Chotčinách i v Mašovicích. Večer jsme společnými silami připravili zahajovací táborák, který měl tu čest zapálit Rybička coby nová posila vedoucovského týmu. Během táboráku jsme se přesunuli do dějiště celotáborové hry - do mexického Xapatanu. Při noční bojovce jsme každý našli amulet na ochranu před místními božstvy. Ráno jsme si šli prohlédnout obří kaktus, který stál na louce nad táborem a objevili jsme u něj zprávu hovořící o pokladu. Abychom ho získali, museli jsme splnit po týmech 10 úkolů. Hned prvním úkolem byl průchod úzkými zasypanými a zatopenými tunely. Protože bylo teplo, tak občasné namočení při překonávání průlezů nevadilo.

  Jednou ráno zavítali do tábora dva opilí mexikánci v pončech a sombrerech, kteří se zjevně celou noc posilňovali Tequilou. Byli ale přátelští a prozradili nám, že Tequila nás ochrání před nebezpečným hmyzem, který nás může napadnout v bažině, kterou musíme přejít. Nenechali jsme se dlouho pobízet a každý se radši na ochranu napil. Celý tým musel překonat zrádnou bažinu jen za pomoci 8 prkýnek - členové týmu mohly stát pouze na prkýnkách a byly dovoleny maximálně dva "přešlapy". Při třetím se tým utopil v bažině a etapku tak nesplnil.

  Již během prvních dnů se rozhořel spor mezi Trpaslíky a Veterány o pomalovaný stůl v jídelně. Tento spor se nakonec dostal před nestranného soudce Pavla, který za mohutného zájmu veřejnosti vyslechl argumenty obou stran a nakonec velmi moudře rozhodl tak, že si obě strany myslely, že vyhrály. Přestože borůvek se neurodilo v blízkých lesích tolik jako v jiných letech, povedlo se všem nasbírat alespoň jeden požadovaný hrneček a tak na letošním jídelníčku nechyběly tolik milované borůvkové knedlíky.

  Jedním z dalších úkolů v rámci celotáborovky bylo uvaření kouzelného lektvaru ze speciální směsi bylin. Jednotlivé týmy si připravily ohniště, nanosily si dřevo a hlavně museli nasbírat všechny přísady dle seznamu. Největším oříškem bylo pro většinu dětí najít modřínovou šišku, ale všem se to nakonec povedlo. Připravená ohniště jsme využili také k opečení buřtů.

  Slavnostní táborák jsme se rozhodli uspořádat na louce nad táborem, aby měl Vladěna dostatek prostoru pro opravdu velkou hranici. Táborák se málem nekonal, protože začalo pršet, ale kolem desáté přestalo a tak jsme mohli zasednout kolem krásného jubilejního 15. slavnostního táboráku. Nejdřív Jirka udělil hvězdy za pět účastí - Tomíkovi, Viktorce, Martinovi, Lukášovi, Michalovi, Míšovi a Majdě. Pak přišli na řadu dva noví Šerifové - Láďa a David a na závěr jako vyvrcholení slavnostního táboráku Jirka jmenoval nového Maršála Petrka.

  V dalším týdnu nechyběl na programu tradiční celodenní pěší výlet s vařením oběda a nechyběla ani noční bojovka pro vedoucí, na kterou se děti připravovaly opravdu pečlivě. Různé kostýmy, pomalované tváře a připravené scénky nahnaly vedoucím hodně strachu, ale statečně prošli všichni: Denní bojovku po barevných fáborcích naopak musely projít děti a čekaly je záludné otázky a hádanky z českých večerníčků. Vydali jsme se také do nově rekonstruované Chýnovské jeskyně, kterou jsme opouštěli nouzovým východem.

  Všech čtrnáct týmů nakonec zvládlo s různými úspěchy všech 10 etapek nutných pro získání pokladu: průlez tunelem, lov, průchod bažinou, kouzelný lektvar, záchrana zraněného, transport vody džunglí, průchod mlhou, čtrnáctiboj, jízda na koni, válečník Xapatanu. Závěrečný táborák se kvůli dešti odehrál v týpku - byl to velmi "tulivý" táborák, protože přecejen 53 lidí se do týpka vtěsnalo jen taktak. V komorní atmosféře v týpku dostali vítězové různých soutěží diplomy a v závěru večera jsme u obřího kaktusu na louce dostali každý malý živý kaktusek - jako odměnu za snahu při plnění úkolů a na památku na LDT Venango 2008.

Lendulka